Já bych všechny ty listopady zakázala. Co vy? | POKEC

28.11.18

Tento podzim jsem si užila. Ne, že bych pobíhala, rozhazovala listí a dělala fotky. To jsem přenechala ostatním.

Letošní podzimní počasí mi udělalo moc dobře. Jsem sice bílá jak Sněhurka, ale moje srdce tvrdohlavě volá po teple. Jaká paráda, že si můžu v listopadu sednout na balkon, otevřít knížku a číst. Neklepat kosu a užívat si písmenka. To je můj šálek vína (ach to Prostřeno, naučilo mě takové krásné slovní obraty)!


Sedím si vesele na balkoně, dočítám Kinga a po očku pozoruju kocoura, který se vyvalil na parapetu a stejně jako já si užívá slunečních paprsků. To je ale pohoda. Takový život jen tak nikdo nemá.

Cvak.


Budím se. Je pět ráno. Cítím se jak po flašce tvrdýho chlastu. Jdu do kuchyně, hekám na mámu, že je mi mizerně. Máma kontroluje moje čelo, vraští to svoje "Seš hrozně rudá...". "Kde je teploměr?" huhlám. Šup do podpaží. Čekám 5 minut a koukam. "Hm...tak teplotu nemám...", jdu do postele a píšu kamarádce, že do školy dnes nejdu. Usínám.

Další probuzení není o nic lepšího. Je mi vedro. Včerejší chlastačka byla fakt dobrá. Blbý, že jsem na žádný nebyla. 

Pár dní hekám. Bolí mě v krku a jsem i po x hodinách spánku vyčerpaná. Za tři dny pohoda.

Cvak.

Sem tam do toho nějakej ten partnerský stres, aby náhodou nezapomněla, jak hlava dokáže bolet. Vztahy na dálku jsou na řešení čeholiv fakt skvělý... Haha.


Pondělí mám volná, tak jdu ke skorotchýni (haha) pro lístky do divadla, které mi zadarmo sehnala. Super, mám velkou radost, v divadle jsem dlouho nebyla. No a co, že se poprvé za náš vztah uvidí moje máma s mamkou partnera. Hehe. 

Je pondělí, takové hlubší odpoledne a někdo mi volá. Vrčím, kdo mě to zase otravuje. Víte, já nemám ráda telefonování, moje achillova pata.

Vidím jméno a hned mi třeští hlava.

Tak nějak jsem zapomněla...jít doučovat:D. Gita je však jako moje druhá mamina a tak se jen bojí, jestli se něco nestalo. Ne nestalo, jen jsem totálně mimo mísu. "To nevadí, to se stává každému." řiká na konec. Rozloučíme se a máma prohlásí, že jsem hrozně zrudla.

Cvak.

Středa je den D. Jdeme do divadla. Jsem trochu nervózní, ale nakonec vše dopadá úplně v pohodě. Představení se jmenovalo Harold a Maude. Můžu doporučit, je to takový milý. Občas vtipný a občas na zamyšlení. 

Přijdu domu a zamýšlím se nad tím, že je zítra středa. POČKAT! Dnes je středa! To znamená, že jsem zase o den zpět a nestihla jsem přečíst Bibli! Zítra mám přednášku, kde se nás bude učitelka ptát a já budu zase mimo. No...kamarádka se mi zase diví. V pondělí zapomenu doučovat a teď si spletu dny.

Cvak.

Čtvrtek ráno. Vše si připravuju dopředu, abych odešla včas. Namaluju se jen lehce, čtu Bibli, poslouchám Na křesťanské vlně, abych nebyla na přednášce za hlupáka. Fakt úporně čtu, abych to do toho odjezdu v 12:30 stihla. 

Píše mi kamarádka. Otázka "Kde seš?" mi opět přivodí silnou bolest hlavy, protože na hodinách vidím 12:57. Co jsem to zase udělala? Já jsem si nastavila jízdní řády na špatný čas! No...a tak jsem zůstala doma.

Cvak.

V pátek mám test z etiky. Pohoda jenom 5 a půl hodiny dlouhá přednáška po který následuje test. Vždyť v klidu, ještě delší by to mohlo bejt... Musím někomu řikat, že jsem na tu přednašku jela dřív, než jsem chtěla a ještě tramvají a ne busem, jak jsem původně chtěla? Ale v pohodě, aspoň jsem stihla ten sraz s kamarádkou.

Cvak.

Sobota byla moc super. Rodinná dramata v plné síle. Bum bolest hlavy. 

Aspoň ta aktualizace Windowsů mi snad přinese radost. Mám ráda novinky. Počítače mě fascinují, baví mě jejich možnosti.

Doprdele, co to s tím je? Proč mi to zamrzlo uprostřed videa? No asi nějaký kiks... Když se to však stane 5x po sobě, tak už jsem nervní.

Neděle je ve znaku hledání. Co se stalo s mojí kovovou láskou? Proč to zamrzá, když nic nedělám?

Cvak.

V pondělí večer jako správná IT holka vymažu aktualizaci, která se jeví jako poslední. Vím, že poslední není, protože se čísla neshodují. Ale co už, horší to nemůže být.

Takový prohlášení se vám většinou vymstí. "HORŠÍ UŽ TO BÝT NEMŮŽE " - a víte, že může? Třeba tak, že vám zčerná obrazovka, točí se kolečko a ukazuje kurzor. No tak co...po odinstalaci se to asi nějak přenastavuje, tak to nechám přes noc.


Cvak.

Je krásné úterý, venku sněží tak, že si div hlavu překvapením nevykroutím. Jdu k notebooku, zapínám a....aaaale! Moje stará známá černá obrazovka. Roním slzu. Utírám pot ze spánků. Nažhavuju telefon a x hodin hledám info.

Nakonec píšu snad všem klukům, kteří se zdají být zdatní IT rytíři (a 1 princezna). No trochu to pokulhává kluci, nic moc nevíte. Ale nakonec pár rychlých kroků a šup jsem doma. Teda na úvodní ploše.

Cvak. 

Zjistila jsem, že Windows aktualizace číslo 1803 je ta nevydařená květnová. Už se nedivím, že mi to nefunguje. Musím najít aktualizaci 1809. Noťas mi tu aktualizaci nechce vyhledat, tak zapátrám na netu a stahuju pomocníka s aktualizacemi. Píše, že na mě jedna aktualizace ČEKÁ! Super, tak jdeme na stahování.

Ach Verčo...jsi naivní. Fakt sis myslela, že ti najednou ten noťas nebude zamrzat při stahování vysněné aktualizace? Bude a ještě se ti bude stahovat na 8x

Jdu do školy a zkouším stáhnout aktualizaci tam. To konečně vyjde a tak postahuju, vše co jde a můžu jít dom. Doma se zhrozim, že mi chybí 20 GB úložné prostoru. Plaším, a nakonec nacházím odpověď v systémových souborech.

Hotovo. Vše funguje, novinky se mi líbí a počítač nezamrzá.

Edit: Počítač se dosral úplně a musela jsem reinstalovat. Pořád to dávám za vinu W10, ne počítači. Po reinstalaci je snad už všechno v pohodě. Dokonce je i novej vzhled Wordu:D. Včera to začlo tak, že jsem se 4 hodiny nemohla přihlásit do systému až jsem nakonec jela ke kamarádce a jejímu příteli, který se s tim sral další 3 hodiny. Moje návštěvy jsou vždy moc milý.

Edit 2: Notebook se dneska seknul zase několikrát a objevila se modrá obrazovka smrti, takže jsem ho radši předala do rukou kamarádčinýho přítele. Pobavila mě její zpráva.





Je čas jít spát. 

Někdy nemusíte bojovat proti "závažným" problémům, abyste se cítili pod psa. Někdy vám prostě stačí nemoc, notebook, rodinná dramata a skléroza. Nesmíte mít pocit, že nemáte nárok na nějaké to "kurva!" jen protože se vám zdají vaše problémy malé. Co je pro ostatní malé, může pro vás být velké. Občas se mi zdá, že nárok na špatnou náladu mají jen lidé se závažnou nemocí, tradii a nevím čím. Není to tak. Člověk má právo na menší mental breakdowny i když si neprochází něčím supernáročným. 

Přeju vám krásný den a pod článek mi můžete napsat vaše trápení...a nebo naopak radosti :).

You Might Also Like

2 komentářů

  1. nehazet listim na fotky :D :D jojo to jsi vystihla dobre, :D myslim si ze je toho vsude klasicky dost. :D vzdycky me bavi jak je nejake obdobi, ted treba listy a starbucks kelimky, za chvili to budou prvni adventni vence a svicky a dalsi serepetičky :D :)
    Koukala jsem na Harolda a Maude a dost me to zaujalo :) diky za tip, ráda chodim do divadla, a od te doby co sem se prestehovala do Prahy se snazim chodit vic :) a bavi me to o neco vic jak kino :D :)
    jinak te obdivuju s tim jak ses popasovala s aktualizacemi na windows :D ja bych vubec nevedela co kde ktera bije :D vzdycky to davam brachovi nebo priteli kdyz je nejaky problem s cimkoliv :d nejsem technicky typ jak rada rikam :D :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jo, to je vždycky sezonní trend no:D. Ale taky mám někde ve foťáku fotky listí no:D. Haha, taková hodně přirozená fotka, kdy jsem šla na zahradu a vyfotila listy:D...

      Jo Harold a Maude je fakt zajímavý, určitě doporučuju:).

      No tak mě celkově věci okolo telefonů a pc bavěj, ale je s tím hrozného sraní a zjišťuju, že nic neumím:D. Včera mi vlezl kamarád do pc a já jen koukala, co to dělá:D.

      Vymazat

Děkuju za každý komentář♥. Moc si jich vážím💪. Na každý se snažím odpovídat🌸.