Já bydlím sama už skoro půl roku a ze začátku to bylo docela obtížné, ale teďka jsem ráda za svůj druhý malinkatý domov♥Máš ten článek hezky napsanej, jakoby jsem v tom viděla kousek sebe. Ps. Já závěsy stále nemám :D:( Ať se ti krásně bydlí!

Rozumiem ti, tiež neobľubujem zmeny a verím, že si najprv mala obavy ako to bude. Napísala si to veľmi pekne. Dúfam, že sa ti v tvojom novom ,,kráľovstve" ,ako si to nazvala bude dariť! ♥ Maj pekný deň. ♥

Blog of Sunflower ♥

Blog of Sunflower ♥

Vlastní byt nemám, ale už jsem se párkrát stěhovala s mamkou, takže ten zvláštní pocit u nového bytu znám. A hlavně chápu ten strach ze změn, v tom jsem skoro mistr. Ale je pravda, že změny k životu patří, jinak zůstaneš trčet jen na jednom místě a nikdy se nepohneš vpřed. Krásně napsáno :)

lucyvillain.blogspot.com

Ať se krásně bydlí <3

SAma nebydlím a stěhování jsem nezažila. Ale dokážu si představit tvé pocity, že zprvu to může být nezvyk. Ale věřím, že po čase s bytem budeš velmi spokojená. :)

Já se od našich (přesněji od mamky) odstěhovala nečekaně. Takže pro mě to byl dost šok, i když jsem šla bydlet s přítelem. Před ním ani před mamkou jsem to samozřejmě nepřiznala, ale několikrát jsem kvůli tomu brečela. Úplně se mi nechtělo odcházet, ale ještě že mamka bydlí pěšky 15-20 minut, takže k ní můžu kdykoliv zajít :) My si teda závěsy objednali hned, akorát s tím, že do obýváku už přišly hotové, ale na záchod a do kuchyně jsme objednali jen látku a musela jsem je ušít :)

WantBeFitM

Já se stěhovala od našich z velkýho baráku po téměř 30 letech bydlení do menšího bytečku a neměnila bych. Za sousedy jsem měla babičku, kam jsem chodila každý den přes zahradu a dvě branky. Hrozně ráda mám ale to svoje, i když u mamky mi nikdy nic nechybělo. Přece jenom ale člověk dospívá, chce mít svoji domácnost, svůj režim a život... dnes ráda jezdím k našim na návštěvu, ale vždy se tak nějak zase těším domů, k nám. Dlouho jsem si zvykala na to, že babi a mamku neuvidím denně, musím vařit, starat se o přítele, venčit psa, chodit do práce, zkrátka být velkou holkou :-) o tom je ale život. Máme to k sobě čtvrt hodinky jízdy, tak se můžeme vidět kdy chceme a taky jsou tu telefony, takže to zvládáme :-)

Já ještě bydlím s rodičema, ale už je to jen otázka roku asi, podle toho jak bude stavba probíhat, ale neskutečně se těším!

Ach, jen co si vzpomenu na sebe, jak jsem se stěhovala. Teď se těším, až se budu stěhovat do úplně svého (snad brzy! :D). Je to krásná nová věc, takové dobrodružství. Já se vlastně stěhovala ve skoro 20 letech. Od rodičů jsem chtěla vypadnout co nejdřív a nastěhovala jsem se vlastně k sestře do baráčku, protože ona bydlí u přítele. No, bylo to tu doooost zanedbané, dost věcí jsem tu uklidila, povyhazovala (a to bohužel stále není vše, ale pořád to jsou její věci). No, je krásné bydlet sama, co si budeme. Je fakt, že já se i chvíli bála, jsem v takovém ústranní, kde se schází mladí hovádka a dělají tu neplechy. No nic, nechť se ti v novém bydlení líbí a jsi spokojená! :-)

Ať se ti krásně bydlí :) Změna je život.. Já tohle zažila, když jsem se stěhovala do UK.. Šílený, ale vzrůšo! :D

Výstižné střípky myšlenek ♥
Já jsem se nemohla dočkat, až se někdy odstěhuju "do vlastního", sice jsem několik let bydlela po kolejích, takže už jsem byla zvyklá být pryč z domova, ale přesto mě celkem i sebralo, když jsem se před pár týdny odstěhovala k příteli.. Úplně si pamatuju, jak jsem si sem přestěhovala všechny věci, sedla si ke stolu a jen jsem si říkala, co jsem to sakra udělala :D Vlastně asi pořád je pro mě těžké, že přítel tady v bytě bydlel celý život, takže to tu má všechno zařízený a já tu mám jen pár věcí, tak mi to tu připadá pořád celkem cizí, ale postupně si to tady uklízím a snažím se si to tu udělat aspoň trošku podle svých představ :)
Ať se ti dobře bydlí! :)

Another Dominika

Jé, tvoje články jsou skvělý. 😊 Úplně jako četba ke kávě ☕. Každopádně věřím, že se ti bude hezky bydlet a budeš to mít suprový! 😊

Moc gratuluji prvnímu bytu! Držím ti palečky aby vše klapalo jak má a byla jsi v novém bytě šťastná.
Pro mě to byl v prvních dnech taky hrozný nezvyk... ale poddá se to. A je to skvělý.

Moc pěkný článek.
Taky mě během několika týdnů čeká stěhování, do jiného města, hledání nové práce, kamarádů. Ale blíž své rodině, která je v životě to nejdůležitější.
Ať se ti daří a krásně bydlí v novém. Změny jsou těžký, ale vždy nám dají hrozně moc.

Ať se ti v novém bytě líbí! Mě čeká stěhování od rodičů na jaře a také se nemůžu dočkat, až se osamostatním a budu moci konečně žít po svém. Je to změna, ale uřčitě příjemná! :)

Moc ti to přeji! Ty a tvoje máma si klid a pohodu zasloužíte ♥
Upřímně mě naopak nevadí, že nám někdo kouká do bytu, protože to sami neděláme a je nám šumafuk, ale mám ráda, když nás na protějším bytu pozorují. Pro mě to znamená, že existujeme.

Užijte si byteček! ♥

All about Candys life

Aktuálně mi je přes měsíc 27 let a nikdy, ale nikdy jsem se nestěhovala od našich, do školy jsem dojížděla 40 km busem a hodinově vycházela tak, že jsem neměla tu potřebu, navíc bus vyšel levněji. Jediné moje stěhování bývalo na víkendy, někdy i celé týdny k přítelovi a to jsem si zvykla hrozně rychle a ani se mi nestýskalo. Aktuálně řeším, co bude až skončím v práci - zatím to tak vypadá... přemýšlím nad zahraničí a to bych musela se stěhovat, právě se mi honí otázka jak tobě, co když nebude na zaplacení... :) Jinak to, že bych si zvala k sobě lidi by se mi taky líbilo

somethingbykate

Já stěhovala když jsem na VŠ a na jednu stranu super, bydlela jsem sama s přítelem, na druhou se mi nechtělo z domova a i teď, když už bydlíme ve větším bytě, pracujeme to tak nějak vnímám jako furt přechodně a čekám, až se budu moct vrátit domů :D
Ať se ti v novém bytě líbí a cítím se tam dobře :)
SmileThess

Každý nový byt je ze začátku chvíli úplně skvělý (tak první týden) pak se nastěhuješ a je nějaký čas pěkně děsivý, než si na to nové bydlení člověk zvykne. Stěhovala jsem se několikrát, nakonec jsem vždy byla ráda, ale vždy to bolelo. A odkud jsi se přistěhovala? Tak přeji ať se brzo zabydlíš a ať se ti tam líbí :)

Já jsem se už v životě stěhovala 7x a to hlavně během posledních pár let. Někdy to bylo s menším strachem, někdy jsem měla spíše pocity, jaké popisuješ ty. Sama se změn také bojím a jsou pro mě vždy náročné, ale nakonec mě to vždy neskutečně posune.
Teď jsem na jednom místě už dva a půl roku a začínám přemýšlet, jestli bych zas neměla něco změnit, tak uvidíme kam mě osud zavane :)

Jo a jinak přeju krásné bydlení a užívání se dekorování, kord ještě teď před Vánoci!

Hah, tyhle články mě moc baví a neubránila jsem se úsměvu, jak jsem četla to s tím sporákem nebo s "dveřmi do Narnie" :D. Patřím taky mezi lidi, co nemají rádi změny, takže chápu to rozčarování. A stejně věř, že to tam budeš mít moc fajn, zvyk je železná košile. Přeju pěkné zabydlování :).

https://myslenkova-realita.blogspot.com/

Změna je život. My se nedávno také přistěhovali do nového. A teď postupně zařizujeme i když na to není nejvhodnější doba. Zatím spíme na nafukovačce a je to děs. No dneska už si člověk musí všechno objednat vše na internetu. Doba je špatná. Skříně už máme objednané odtud. Ale i tak jsem z toho špatná, že prostě si ty věci nemůžeme na živo prohlédnout.